Méně biflování, více čtenářské gramotnosti. Co přinese reforma vzdělávání?
Reforma vzdělávání dbá i na dobré klima ve škole, děti by se měly učit zlepšovat svou psychiku
Pocity stresu z vyučování zažívají děti víc a víc – podle loňského výzkumu Národního ústavu duševního zdraví má 40 procent deváťáků má příznaky deprese. Proto jsou součástí chystané reformy aktivity, které mají žáky naučit pečovat o svoje psychické zdraví. Základní škola v Louňovicích pod Blaníkem například zavedla ranní sdílecí kruhy a naopak vyřadila zvonění. Podle ředitelky Evy Filipové tak pedagogové ani děti nejsou ve stresu z nedostatku času.
Prvňák Dominik vypráví na ranním kruhu své zážitky z předchozího dne, kdy byl svědkem lovu divokého prasete.
Učitelka Tereza Milotová Špácalová s ním zážitek probírá v rámci společného ranního kruhu, kde se rozebírají radosti a strasti předchozího dne. Kruh probíhá tak, že si učitelé a žáci společně sednou na koberec a mluví o věcech, které si nakreslili nebo napsali do deníku. Vést si deníky má blahodárné účinky na duševní pohodu, což děti vědí a vědí také, že psaní deníku je dobrovolné.
Jiná rutina
Čtěte také
Po ranním kruhu následuje běžná výuka češtiny a matematiky. V tuto chvíli by se nedalo poznat, že nejsme v klasické škole - tedy až na jeden detail: ve škole nezvoní. Ředitelka Eva Filipová vysvětluje, že jsou s tím děti seznámeny. „Pedagogové mají více prostoru k dobrání látky bez toho, aby byly vázani časem a nikdo nemusí být ve stresu.“
Velká přestávka trvá půl hodiny, během které mají děti volnost a mohou se například navštěvovat, k dispozici mají klidové koutky, kde si mohou číst nebo si zahrát fotbálek. Když je hezky, chodí se na zahradu.
Různorodost přístupů
V 10 hodin pokračuje výuka v takzvaných centrech aktivit. Žáci obcházejí stanoviště v různých částech třídy. Každá skupina je zaměřena na jiný pohled na probírané téma – současně tak může probíhat výtvarný ateliér, řeší se matematické úlohy nebo trénuje čtení a psaní.
Jedna parta při biologii počítá obratle, další vyrábí model plic nebo zkoumá vlasy pod mikroskopem. Štěpánka Hejk přibližuje filozofii školy: „Učitel říká, co mají žáci dělat, ale nikoliv jak to mají dělat, děti si tak na cestu sami přicházejí.“
Deváťáci si v hodině angličtiny zkoušejí psát životopis a hrají scénky s tématem pracovního pohovoru. František popisuje, že ho baví vymýšlet scénky, spolužačka Anna mu pomáhá se sepisováním, díky čemuž fungují jako svělý tým.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.